Divoká žádostivost u lesního rybníka: Pes a dívka v přírodě

Pod sluncem pronikajícím korunou stromů se dívka oddává instinktům s velkým psem. Mokrá zem, šumění lišvy a teplá slina tvoří dokonalou scénu divoké lásky pod širým nebem.

Žvýkání u bazénu pro velmi nafouklého psa s lesklým hrdlem a teplou slinou

Podrobný příběh

Slunce proniká hustou korunou dubů a kreslí na zem hravé skvrny světla i stínu. Dívka leží na měkkém, vlhkém mechu, který voní po dešti a starých kořenech. Vzduch byl nasycen vůní mokrém země a čerstvě sečené trávy. Z hlubin lesa se ozývá tichý šum větru, jenž se v korunách stromů snáší jako jemná hudba.

Její tělo je zranitelné, otevřené všem smyslům přírody kolem. Pes, velký a silný, trpělivě čeká s lesklým hrdlem, jeho dech je teplý a těžký. Šum cykád dodává scéně akční náladu, jako by les sám zadržoval dech. Dívka se dotkne jeho drsné srsti a cítí, jak mezi prsty proudí teplo jeho kůže.

Slibuje mu bezstarostnou svobodu, kde neplatí žádná lidská pravidla. Pes se sklání a teplým, mastným slinem jí líže krk. Opodál je podpora pevná; kořeny stromu ji drží stabilně k zemi. Oči se jim setkávají a v nich hoří stejný, nezkrotný oheň.

Instinkty přebírají slovo a jejich spojení je tak přirozené jako déšť na kameni. Celý les se mění v jejich ložnici, kde čas zastavil svůj chod.

Doporučené příspěvky